Obec Petrovice leží v mírně zvlněné kulturní krajině asi 5 km jihozápadně od Moravského Krumlova. Petrovický katastr má rozlohu 464 hektarů. V současnosti zde žije okolo 360 obyvatel.
Krajina v okolí Petrovic byla osídlena již od pravěku, jak dokládají četné archeologické nálezy z různých období. Unikátem v tomto oboru je hromadný skříňový hrob únětické kultury ze starší doby bronzové, objevený roku 1927 u Petrovic. V hrobové komoře, obložené plochými kameny, byla uložena těla devíti jedinců ve skrčené poloze.
První písemná zmínka o našich Petrovicích je z roku 1253. Toho roku byl mezi svědky při svěcení trstěnického kostela přítomen petrovický farář jménem Gotfridus. Můžeme tedy předpokládat, že již v té době byla v Petrovicích fara a kostel. Sama vesnice byla pravděpodobně založena nedlouho před tím jako výsledek intenzivní kolonizace našeho kraje v první polovině 13. století.
O vlastnických poměrech ve středověkých Petrovicích se nám zachovalo velmi málo písemných dokladů. Kromě toho komplikuje situaci existence dalších vesnic stejného jména, zejména zaniklých Petrovic u Božic. První zmínka o majetkových poměrech v Petrovicích je z roku 1298. Na listině z tohoto roku se řeší majetkové vztahy mezi vladyckou rodinou z Dobřínska a řádem templářů z nedalekého hradu Templštýn. Zmiňují se mimo jiné vinice v Petrovicích, které bratři z Dobřínska postupují templářům. Na té samé listině je mezi svědky jmenován Nezcyl z Petrovic. Tento šlechtic se zajisté psal po našich Petrovicích. Pravděpodobně zde sídlil a vlastnil alespoň část vesnice.
Na konci 14. století nacházíme Petrovice v majetku mocného rodu Pernštejnů, kterému patřil po celý vrcholný středověk také sousední Kadov. Roku 1385 prodal Bohuslav z Pernštejna Petrovice s poplužním dvorem Beneši z Kravař na Krumlově, který je připojil k jádru budoucího rozsáhlého krumlovského panství.
Do vývoje Petrovic ve 13.-15. století se výrazně zapsalo vinařství. Pěstování vinné révy se zde připomíná již v roce 1298. V „Petrovické hoře“ byly rozsáhlé vinice a zdejší obec měla vlastní horenské právo, včetně práva trestat na hrdle. Jediným svědkem petrovického hrdelního soudnictví je dnes jméno polní tratě Šibenice. Popraviště stávalo na kopci při staré cestě do petrovických vinohradů. V Petrovické hoře měli své vinice kromě obyvatel okolních vesnic a městeček mimo jiné také řeholníci žďárského kláštera. Středověké vinice byly v dnešní viničné trati Kokešperky.
První zpracování dějin obce bylo publikováno v 160 stránkové brožuře manželů Bronislava a Evy Grunových a pamětnice Věry Fialové (1918-2011): Kapitoly z dějin obce Petrovice u Moravského Krumlova, vydal Obecní úřad v Petrovicích v roce 2005. Kniha je prodeji za 100 Kč.
Text: Bronislav a Eva Grunovi